Cesta kolem světa 2020

SAINT MARTIN – SINT MAARTEN (polodenní s obědem)

Poznejme odlišnosti francouzské a nizozemské části ostrova! Projdeme se po mediterráně pitoreskních uličkách Marigotu a karibsky barvité nákupní zóně Philipsburgu. Zastavíme se na bělostné pláži Grand Case a vrcholem výletu bude výlet malými motorovými čluny, které si sami odřídíme ze zátoky Simpson Bay v nizozemské části až k francouzským břehům. Zde si budeme moci u útesu Creole Rock zašnorchlovat, při troše štěstí potkáme třebas i mořské želvy.

A večer posedíme před hotelem s výhledem na pláž Maho, snad před setměním stihneme alespoň jedno pořádné přistání!

SRDCE MEXIKA A PYRAMIDY TEOTIHUACANU (celodenní s obědem)

Ráno přejíždíme na Zócalo, střed velkoměsta. Navštívíme prezidentský palác s uchvacujícími malbami Diega Rivery, jukneme do místnosti parlamentu a kolem čestné stráže vycházíme zpět. Slavná barokní katedrála, kde se kdysi vdávala Věra Čáslavská, nám nesmí ujít, krátce se ještě podíváme k základům starých pyramid Tenochtitlánu. Zde musíme zapojit fantazii a vžít se do doby, kdy k vrcholu nemilosrdní kněží vláčeli desítky zajatců, které nahoře čekal krutý osud. Překvapí ovšem, že bývali i dobrovolníci, kteří si nechávali srdce vyříznout s radostí. Z centra pak přejíždíme za město, zastavujeme na dobrý mexický oběd a v odpoledním horském světle nás čekají ohromující pyramidy Teotihuacanu. Obří Pyramida Slunce a subtilnější, ale krásnější Pyramida Měsíce. Tajemný areál, o kterém se toho ví tak málo. O to větší prostor dáme fantazii. A na závěr se ještě zastavíme ve výrobně mezcalu, kdo by to byl řekl, že je agáve tak užitečná rostlina? Ale že jsme si dnes užili Mexika! A zítra nás už budou dráždit zcela jiná lákadla.

Těšíme se už u večeře!

HELIKOPTÉROU NA ŠAMPAŇSKÝ PIKNIK (polodenní s piknikem)

Přejíždíme na lasvegaský heliport, nahazují se rotory a odlétáme směrem k scenériím Grand Canyonu. Miliardy let geologického vývoje defilují pod námi jako v přírodovědné učebnici, kdo by to byl řekl, že může být stratigrafie tak zábavná? Přistáváme na scénicky vybraném místě a v naprosté divočině se potěšíme piknikem s vybraným šampaňským. Cestou zpět pak z vrtulníku zhlédneme obdivuhodnou Hooverovu přehradní hráz a nedozírné končiny Mohavské pouště.

LETADLEM ZA GEOLOGICKÝM DIVEM SVĚTA (celodenní s obědem)

Z lasvegaského letiště odlétáme scénickým letem až k samotnému jižnímu okraji Grand Canyonu, vychutnáme si z okénka panoramata a přistáváme. Čeká nás jižní okraj této obří jizvy v zemském povrchu. Větší kaňon můžeme zhlédnout jenom na Marsu, to bude až při některé z budoucích cest v edici Kolem Sluneční soustavy. Zdejší panorama nám bohatě stačí. Zastavujeme na klasické vyhlídce Mather Point, obří defilé rozervaných útesů je tu magicky nadpozemské. A snad ještě lepší panorama se nám nabízí na další vyhlídce, na Bright Angel Point. Ještě, že si to můžeme vychutnat při pozvolné procházce po okraji kaňonu, fotoaparáty se zde snad ani nevyplatí vypínat! Z displeje na nás září záběry, za něž by se nestyděla ani obálka National Geographic. Až nám z té vší krásy vyhládlo. Poctivý americký oběd se podává poblíž. A cestou zpátky z letadla zhlédneme divuhodnou Hooverovu přehradní hráz a nedozírné končiny Mohavské pouště.

VRTULNÍKEM K NĀ PALI (panoramatický letecký výlet)

Magická slůvka Na Pali v havajštině znamenají vysoké útesy. A ne útesy ledasjaké, divoce rozbrázděné svahy dávného vulkánu se tyčí přes kilometr nad mořskou hladinu. Vyšší útesy nalezneme jen na dalším havajském ostrově Molokai, znalci se však shodují, že právě tyto jsou ty nejhezčí a nejscéničtější. A to na celém světě. Vychutnejme si tedy ty nejkrásnější pobřežní scenérie světa s mimořádnou pláží Honopu a skalním obloukem. A zhlédneme cestou též vodopády a divoká údolí. Jen ti dinosauři budou chybět.

MONUMENTÁLNÍ KRÁSY KAUA’I (polodenní s večeří)

Úchvatná změť roklí a útesů, 900 metrů hluboký zářez, červenavé sopečné horniny a zářivá zeleň. Pastva pro oči a balzám na duši milovníka přírody. Kaňon Waimea je po právu považován za jednu z nejkrásnějších scenérií Havajského souostroví. Cestou ke kaňonu navštívíme také památné místo, kde kdysi prvně přistály legendární plachetnice kapitána Cooka a zastavíme se též na vyhlídce do údolí Kalalau. Je až pozoruhodné, kolik monumentální krásy se vměstnalo na jeden jediný z havajských ostrovů! Vydatný výlet pak zakončíme dobrou večeří!

NA KAVU K FIDŽIJCŮM (polodenní s obědem)

Po snídani odjíždíme podél jižního pobřeží do Pacific Harbour. Zde nás čekají motorové čluny a po scénické řece Navua se proplétáme mezi políčky, pralesy a osadami. Cílem naší cesty je Magic Waterfall. Vychutnáme si scenérii a osvěžíme se v pohádkově krásné tůni. A pak se již na bambusovém voru poklidně odplavíme do tradiční fidžijské vesnice. Hroziví válečníci u vchodu nás odprovodí do tradiční bure, v této shromažďovací chýši si osvětlíme zvyky a obyčeje Fidžijců, a konečně ochutnáme onu tajemnou kavu. Co to s námi provede? A dobrý oběd ze zemní pece lovo bude chutnou tečkou za zajímavým etnografickým zážitkem. A odpoledne si toho písku na hotelové pláži užijeme do sytosti!

TROSEČNÍKEM NA MONURIKI (celodenní s obědem)

Hollywoodský trhák Trosečník se natáčel na zdejším panenském ostrůvku Monuriki. Staňme se na chvíli novodobými Robinsony, ovšem raději na úrovni. Dobrý oběd se podává přímo na pláži, zašnorchlujeme si a chvilku si pohovíme ve stínu kvetoucího rostlinstva. Představa, jaké by to bylo, kdybychom tu sami v divočině přežívali. Krásná příroda, to ano, ale ta představa. Rozdělat si oheň, získat něco k snědku, ulovit na kus klacku rybu, přežít úděsnou samotu? Brrr. Ještě, že nás čeká loď zpátky do našeho luxusu! Ale cestou se zastavíme ještě na jednom ostrůvku, ať si ty ostrovní ráje pořádně užijeme!

BOŽSKÉ SCENÉRIE FIORDLANDU (celodenní s obědem)

Dnes nás čeká dlouhá, ale nadmíru zajímavá cesta krásnou venkovskou krajinou k magnetu novozélandského pobřeží, k fjordu Milford. Bukolické scenérie s ovečkami, jehličnatými remízky a zasněženými horskými hřebeny střídá pravá novozélandská divočina, na parkovišti nám dělá společnost lidumilný papoušek kea, připomínka dominance opeřenců v původní fauně ostrovů. Nasedáme na loď a pod vznešenými svahy Mitre Peaku brázdíme hladinu jedné z nejkrásnějších světových zátok. Cesta sem určitě stála za to a ti lachtani antarktičtí na skalách byli prostě rozkošní! Dobré jehněčí se sklenkou vína je pak dobrým posilněním před dlouhou, ale scénicky zajímavou cestou zpět do našeho horského letoviska.

VINOHRADY PO POLYNÉSKU (polodenní s obědem)

Horské vinohrady u Queenstownu prý produkují jedno z nejlepších Pinot Noir na světě. Přesvědčme se na exkurzi s příjemnou degustací. A cestou se zastavíme též v kolébce bungee jumpingu, u proslulého mostu Kawarau. Že bychom kromě vína dnes okusili i trochu toho adrenalinu? A po dobrém obědě vyjedeme lanovkou na svahy štítu Bob’s Peak a můžeme si vychutnávat scenérie Novozélandských Alp a průzračného jezera Wakatipu. Odpolední návrat dolů do města už bude záviset čistě na naší náladě a scéničnosti výhledů. Anebo dosáhneme vrcholu Bob’s Peaku, stezka je stále do kopce, ale ta nádhera kolem!

LEDOVCOVÉ KRÁLOVSTVÍ POD AORAKI (polodenní letecký výlet)

Letadlem přeletíme podél majestátného pohoří na horské letiště v Mount Cook. Přesedneme do vrtulníku a vydáme se nahoru na Tasmanův ledovec a přistaneme v ledovém království. Let nad ledovcovým splazem dolů na heliport je neméně scénický a před odletem zpátky se můžeme krátce juknout na přitažlivé muzeum, zasvěcené nejslavnějšímu včelaři na světě a pokořiteli impozantního Mount Everestu. A večer se projdeme po břehu jezera Wakatipu, je tu nádherně. Asi nás tu nevidí naposledy. Škoda jen, že to je sem taková dálka!

TAJUPLNÝ PRAVĚK AUSTRÁLIE (celodenní s obědem)

Opustíme rozzářené pláže Zlatého pobřeží a zamíříme do tajuplného příšeří pravěkých gondwanských lesů, které zde snad rostou od počátku věků. Podivné rostlinstvo, vzácní živočichové. Pravěk ve své krystalické podobě. Zdání ale klame, erozí rozbrázděný štítový vulkán Tweed býval před geologicky nedávnou dobou, v době spodního miocénu, ohnivým peklem. Četné vodopády dnes dodávají místu dramatický ráz, krátkou procházkou se projdeme k nejhezčím z nich, k vodopádům Purling Brook a Goomalarah. Dalším mimořádným úkazem je zde jeskynní vodopád ve skalní bráně Natural Bridge na říčce Cave Creek, v příšeří se zde ukrývají endemické larvy světlušek rodu Arachnocampa. Svítí hlavně v noci, ale třeba nějaký záblesk zahlédneme. Pokračujeme k australsky vydatnému obědu na viktoriánském statku uprostřed divočiny. Odpoledne se pokocháme mimořádnými scenériemi údolí Numibah a vracíme se zpátky k hebkým plážím pobřeží.

Byl to zajímavý výlet. Ještě jednou si po večeři musíme prohlédnout fotky z dopolední cesty pralesem. Co kdyby?

Pořádně se podívat a prohlédnout každý pixel záběru. Třeba se nám podařilo zachytit yowieho, tajemného australského yettiho. Máme ho? Jestli ano, sláva a titulní stránky lesklých časopisů nás neminou!

NEJVYŠŠÍ HORA SVĚTA NA GUAMU (celodenní s obědem)

Vyjedeme si po pobřeží ostrova k hoře Lamlam, zdánlivě nevýraznému pahorku. Počítáme-li ale výšku od úpatí v Mariánském příkopu, svah má převýšení plných 11 530 metrů. Pravá velehora, nejvyšší na světě, a my jsme za 20 minut od parkoviště nahoře? To se to tady pěstuje alpinismus, pěkně v pohodlí! Nebýt zde oceán, asi bychom se zapotili více. Naštěstí ty krásné oceány v současnosti na naší planetě máme. Rozhlédneme se po panoramatech, vrcholovou vlajku vztyčíme, naštěstí jsme nemuseli projít před aktem bojovým peklem, jako kdysi vojáci na Iwodžimě. Pokračujeme po silničce kolem Guamu ke španělské pevnosti Nuestra Senora de la Soledad a dále k unikátnímu jeskynnímu jezírku v Marbo Cave. Oběd v lokálním stylu pak bude příjemným úvodem k etnografickému poznání mikronéské kultury v chamorrské folklórní vesničce Lina’La. A koho by detailněji zajímala historie války v Pacifiku, krátká zastávka ve válečném muzeu bude jistě poučná. Ostatně dnes poklidná místa tehdejšího vyloďování na plážích Agat a Asan jsme dopoledne už viděli.

VŠECHNY BARVY HONGKONGU (celodenní s obědem)

Kyvadlovým autobusem přejíždíme nejdelší most světa přes deltu Perlové řeky, jsme v čínských vodách, tudíž jedeme spořádaně vpravo. V Hongkongu se po britsku vracíme na levou stranu ulice, a míříme do Kowloonu. Barvité uličky čínského města jako by vypadly ze starých čínských gangsterek. Jackie Chan tu asi z bočních dveří zrovna nevyskočí, jinak je to tu zcela autentické. Nábřeží s panoramatem mrakodrapů je úchvatné, vyhlídek ale není konec. Pokračujeme na vyhlídku na Victoria’s Peak, a to jsou panoramata, panečku! Oběd bude ve stylu kantonské kuchyně, a bude luxusní, však se tu vaří dobře, kde jinde na světě se rozdávají michelinské hvězdy i v pouličních jídelnách? Odpoledne se krátce podíváme do přístavu Aberdeen a na nějaký ten čínský chrámeček. Zapálíme tyčinky bohyni bohatství a prosperity a pak hned do přístavu, do Macaa se tentokráte vracíme rychlolodí.

NEUVĚŘITELNÉ KONTRASTY MACAA (polodenní s obědem)

Dopoledne si vyjedeme do historického centra, u ikonických ruin kostela Sao Paulo si vyfotografujeme spolu s místními klasickou selfie, projdeme se po koloniální ulici Rua Tercena k Praça do Senado, dlažba je tu jak v Riu na Copacabaně, portugalský styl a šarm se nezapře. Přejedeme k čínskému chrámu A-ma a jsme rázem v jiném světě. Vonné tyčinky a tajuplné tváře čínských božstev, jimž vévodí ochránkyně mořeplavců Ma-cu. A další střih: pokračujeme na vyhlídkovou věž s panoramatem ultramoderní výstavby, jimž dominuje bizarní věž kasina Lisboa. Se sklenkou dobrého portského v ruce a čínskými jídelními hůlkami na stole před námi můžeme u oběda konstatovat, že pestrost Macau rozhodně neschází. A v gastronomii zvláště! Macao bylo dnes vskutku zajímavé, zítra nás pak čeká další pojem světových cestovatelů.

PO STOPÁCH BIBLICKÉHO RÁJE (polodenní s obědem)

Ještě než nám začne slunce nemilosrdně pálit, jedeme k bahrajnské pevnosti Qal’at al-Bahrajn. Zde stávalo centrum Dilmunské civilizace, předobraz to ráje, o němž se dochovaly nesčetné chvalozpěvy v klínopisu na hliněných tabulkách. Opodál leží Barbarův chrám, před čtyřmi tisícovkami let zde byl uctíván bůh Enki a Ninchursanga, zbytky této stavby patří k nejstarším památkám lidstva vůbec. Přeskočíme pak tisíciletí, zajedeme k impresivní mešitě al-Fátih a objížďku zakončíme na tradičním súku al-Muharraq. Při ochutnávce vyhlášené chalwy a místní dobré arabské kávy nás napadne, že ten ráj asi musel ležet někde zde. Vynikající oběd nám to poté potvrdí měrou vrchovatou. A u poslední večeře naší cesty si vzájemně sdělujeme dojmy. Byl ten ráj vskutku zde v Bahrajnu? Nebo na Havaji? Na Fidži? Na Jižním ostrově? Názorů je hodně, diskuze se dostává do obrátek. Není tím rájem nakonec celá ta naše krásná modrá planeta, tak samotná a jediná, opuštěná v nekonečně nehostinných hlubinách nemilosrdného vesmíru? Ta krásná zeměkoule, kterou jsme měli tu čest právě obletět?