Cesta kolem světa 2018

Program změna programu vyhrazena

Den 1.

Konečně nastalo to dlouho očekávané ráno, kdy si začínáme plnit svůj životní sen. Po krátkém privátním check-in na letišti v Praze si na palubě našeho soukromého Boeingu připijeme na šťastnou cestu francouzským šampaňským. Šarmantní čeští stewardi a stewardky nás spolu se zkušenými piloty osobně seznání s vybavením letadla, jídelním a nápojovým lístkem na dnešní den, ale i délkou a trasou letu na Svatou Lucii. Přelétávání několika časových pásem nám posouvá hodinky stále vzad, a proto přistáváme v Karibiku již v odpoledních hodinách. Vítá nás sluncem zalitý hornatý ostrov Svatá Lucie, který omývají nejteplejší vody karibské oblasti. Po transferu z letiště Hewanorra na nás čeká elegantní plážový hotel. Tyrkysové moře, exotická písečná pláž a nádherný výhled na záliv nás příjemně naladí na „karibský rytmus“. Uvítací přípitek na hotelové pláži a příjemná hudba nám náladu ještě víc vylepší a umožní nám hned na začátku 25-denního putování se nenuceně poznat se spolucestujícími.

Den 2.

Dnes máme celý volný den. Vydáme se na pláž anebo si dopřejeme seznámení s okolím našeho krásného hotelu?

Večer nás čeká pravá karibská večeře na uvítanou na naší vysněné cestě. Vychutnáme si nejčerstvější možné dary moře i báječné koktejly, které ke Karibiku patří stejně neodmyslitelně jako průzračné moře a pohodová atmosféra tohoto zemského ráje.

Den 3.

Snídaně na terase nad pláží. A co dál? Máme pro Vás příjemné překvapení - vyrazíme na celodenní dobrodružné poznávání sopečného ostrova.

Celodenní výlet po ostrově s obědem – přímo do hotelu nás přijede vyzvednout velký katamarán, na kterém se budeme plavit podél západního pobřeží Svaté Lucie. Po krátké prohlídce vulkánu a exotické botanické zahrady s vodopády si dopřejeme chutný oběd na panoramatické terase restaurace s „miliondolarovým“ výhledem na nepřehlédnutelné přírodní skvosty ostrova – vrcholy Pitons (tyto symboly Karibiku jsou zapsané do světového přírodního dědictví UNESCO). Po obědě se opět nalodíme na náš katamarán a za tónů karibské hudby a místního rumu se vracíme do hotelu. Cestou pár zastávek na šnorchlování a plavání v krásných čistých vodách Karibiku a jedinečný pohled na Marigot Bay s desítkami jachet.

Program změna programu vyhrazena

Den 4.

Dnes si dopřejeme líné karibské ráno, do moře ještě stihneme zaskočit, a pak se vydáme na blízké letiště, z okénka zamáváme plážovým přihlížečům, mezi nimiž jsme tu také postávali, a odlétáme.

Přistáváme v Manague, cestu z letiště si zpestříme návštěvou kontroverzní brutalistní katedrály, připomínající spíše sarkofág jaderné elektrárny než sakrální stavbu, je to řádný kontrast oproti nazdobenému španělskému baroku. Architektonický zážitek zapijeme dobrým rumem, dalších silných zážitků nás tu čeká zítra hodně!

Den 5.

Dnes se musíme rozhodnout, chceme-li spatřit uhlazené koloniální centrum Granady a se vším pohodlím jen tak juknout do kráteru ďábelského chřtánu Masayi anebo chceme zažít poněkud adrenalinový sjezd na prkně z mladé sopky Cerro Negro a navštívit autenticky omšelejší koloniální León? Dvě varianty, snad se rozhodneme správně!

Ať už jsme dnes byli na libovolném ze dvou výletů, večer si u sklenice vychlazené Toñy můžeme znovu zopakovat to kouzelné indiánské slůvko Nikaragua! Nezklamala nás!

Program změna programu vyhrazena

Den 6.

Ráno si ještě vychutnáme šálek té dobré nikaragujské kávy, odlétáme do Spoje - ných států a tam bude káva, jak známo, trochu horší. To je však jediné malé minus naší další destinace, které rádi promíjíme. Delta Mississippi nám připravila řadu silných zážitků, už se těšíme. V uších nám znějí tóny trumpety Louise Armstronga. Však se tu po něm jmenuje i místní letiště. To bude ta pravá Amerika!

Večer ještě jukneme do vyhlášené Francouzské čtvrti. To je, oh my gosh, atmosféra! Rychle projít ulice a zapadnout do některého z barů, které jako by vypadly z amerických filmů sladkých let šedesátých. A že si pivo můžeme vzít i ven na chodník? To je ve zdejších končinách nevídané, New Orleans, to je vskutku živelnost a bohéma. Už se těšíme, co nás čeká zítra!

Den 7.

Budeme dnes jen tak bohémsky bloumat ulicemi města či se zúčastníme okružní jízdy a podvečerní plavby kolesovým parníkem? Být na Mississippi a neprojet se lodí jak z románu Marka Twaina?

Den byl dnes vydatný, ale i pozdě večer nás něco opět láká do bohémských uliček New Orleans? Že by nějaké kouzlo vúdú? Ale ne, to jen magie místa, vždyť to tu žije až do rána a dospat můžeme přinejhorším přeci i zítra v našem pohodlném letadle!

Program změna programu vyhrazena

Den 8.

Ani se nám nechce odjíždět, tady to teda žilo. Když se nám však vybaví kouzelné slůvko Havaj, máme zabaleno na to ta ta; rytmus tohoto slůvka nám ještě znovu připomíná včerejší saxofony a jazzové improvizace. Dechy ale dnes měníme za ukulele a jiné strunné nástroje, čeká nás kouzelná Havaj. Saka jazzových hudebníků střídají květinové lei, rákosové sukénky svůdných tanečnic hula hula a ibišek za uchem.

Překonáváme nekonečnou temně modrou moanu a přilétáme na čarovné Maui, ostrov, který si nás okamžitě získává. Aloha! Bydlíme hned u pláže, takže po ubytování rychle se svlažit do vod hebkého Pacifiku, jsme přeci v tropickém ráji.

Den 9.

Ať už budeme celý den lenošit u hotelu, či se podíváme po okolí, vybereme si dobře.

Dnes jsme toho teda stihli hodně a to jsme se i do vln stačili zanořit. Byla to havaj, jak má být. Zítra nás už čeká další z trojice pacifických ostrovních uskupení, tajemná Melanésie. Už se těšíme!

Program změna programu vyhrazena

Den 10.

Ráno jedeme na letiště s tím, že dnešního data si moc neužijeme. Čeká nás přelet datové hranice, dnes již tedy je zároveň zítra. Let to bude ale dlouhý, zpestříme jej mezipřistáním na tajuplném malém ostrůvku, uprostřed Pacifiku. Kterém? To se necháme ještě překvapit, určitě tam před námi byl jen málokdo!

Den 11.

Tři, dva, jedna, dnes, zítra, dnes. A máme zítřek. Přilétáme k ostrovu s podvědomým názvem Guadalcanal. Přistáváme na památném Hendersonově letišti, které se stalo klíčovým strategickým bodem, o nějž svedly boje spojenecké a císařské armády. Ztráta tohoto místa byla psychologickým bodem obratu japonské expanze v Tichomoří, jak později prohlásil generálmajor Kawaguči, “Jméno hřbitova japonské armády zní Guadalcanal”. Jsme tedy na zapadlém místě na kraji světa, ovšem přímo ve středu událostí světových dějin. Ale válka je naštěstí dávno pryč a nás zajímají hlavně krásy ostrova a též exotika melanéského folklóru. Copak že to budeme mít dnes k večeři? Žádné obavy, tolik původního folklóru už zde dnes nenajdeme.

Den 12.

U snídaně chvíli zaváháme, máme si dát japonskou polévku miso či americké párečky? Raději oboje, a některou z melanéských specialit k tomu. Čeká nás jistě opět vydařený výlet!

A při srkání lahodného kokosu při západu slunce nás napadá, jak tenká linie dělí rajská potěšení od pekelných útrap. Kterou stranu linie si zvolíme, to obvykle závisí jen na nás!

Program změna programu vyhrazena

Den 13.

Opouštíme nekonečné prostory Pacifiku a přelétáváme do Austrálie. Čekají nás nedozírné australské obzory a etnograficky zajímavá oblast Severního Teritoria. Po přistání v Darwinu krátce jukneme do krokodýlího centra Crocosaurus Cove, jež se specializuje na nebezpečného australského predátora. Při troše štěstí si pár vyvolených z nás bude moci s obávanými slanovodními krokodýly i zaplavat, pochopitelně s ochrannou klecí.

Poučeni, kterým živočichům se raději vyhnout, se pak vydáme do nekonečného outbacku národního parku Kakadu a jsme zvědavi, co nás zítra potká. Už to jméno! Rozpomínáme na slova dávného hitu Viktora Sodomy: “Otoč se má milá dozadu, sedí tam papoušek kakadu!” Usínáme tedy se zpěvem, to je ale v pořádku, domorodí Australci si svoji kulturu a tradice předávali také výhradně ústně, a to po dlouhé desetitisíce let.

Den 14.

V hotelu v Jabiru asi dnes nezůstaneme celý den a tak raději vyrazíme za poznáním okolí. I když takové to lelkování s plechovkou piva uprostřed liduprázdné krajiny patří k australskému autentickému prožitku též.

Byl to náročný den, už zítra si už odpočineme u moře v Mikronésii.

Program změna programu vyhrazena

Den 15.

Ráno se vracíme do Darwinu a můžeme si cestou ještě znovu vychutnat nekonečnost australského horizontu. Odlétáme zpátky na severní polokouli, ze tří velkých ostrovních uskupení v Pacifiku nás čeká to poslední, Mikronésie. Poprvé v historii našich cest kolem světa navštěvujeme všechny základní oblasti Oceánie najednou.

Přistáváme na ostrůvku s kouzelným jménem Babeldaob, po mostě přejíždíme na ostrov Ngerekebesang, jsou to tu tuze zvukomalebná jména, však je mikronéská kultura zajímavá. Těšíme se ale hlavně na pláž s vyhlášenými čarovnými západy slunce, trochu odpočinku a lenošení si určitě zasloužíme.

Den 16.

Volný den na pláži, to je přesně ono. Šnorchl po ruce, barevné rybky, obří zévy i pestré korály máme přímo před hotelem. To bude tuze příjemný den. Což ho zakončit mořskou večeří?

Den 17.

Hotelové pláže jsme si včera užili do sytosti, známe už každý korál, a tak je čas rozšířit si obzory. Po snídani rychle na molo a vyjíždíme!

A komu se zdála včerejší plážová večeře málo lokálně folklórní, může sjet do města a v některém místním podniku okusit onoho vařeného kaloně, kterým je Mikronésie vyhlášena.

Program změna programu vyhrazena

Den 18.

Ráno se u snídaně ještě pokocháme pohledem na klidnou hladinu naší zátoky, kde nám bylo tak dobře. A pak již zpátky na Babeldaob a odlétáme směr Okinawa. Málo známá část Japonska je pro obyvatele země vycházejícího slunce symbolem dovolenkových radostí a příjemné relaxace, těšíme se, co nás v této pro nás neobjevené končině čeká.

Přistáváme na překvapivě rušném letišti v Naze, náš hotel se tyčí přímo nad pěknou tropickou pláží. Tak rychle do moře. Je tu tak příjemně, na obvyklé horké sake to tu před večeří rozhodně nevypadá, to raději vychlazený drink. Zítra se tu pořádně porozhlédneme!

Den 19.

Strávíme dnes den po vzoru japonských dovolenkářů na pláži? Ne, raději sedáme do pohodlných autobusů, úslužný řidič ve slušivé uniformě s bílými rukavicemi je již připraven a po ranní úkloně vyjíždíme po ostrově.

Opět to byl zajímavý den. A jak jsme si pochutnali, není všemu ještě konec, zítra nás čeká další země s vytříbenou kulinářskou tradicí.

Program změna programu vyhrazena

Den 20.

Odlétáme směr Indočína. Vítá nás megapole Hanoj, dnes nesmírně dynamická a pulzující metropole státu, který má za sebou pestrou a bohatou minulost a který s důvěrou hledí do budoucnosti. Národ, který dokázal přežít tisíc let čínské okupace bez ztráty integrity, se rozhodně o svoji perspektivu nemusí obávat, a v Hanoji to je znát na každém kroku.

Jedeme do historického centra, ubytováváme se v kolonálním stylu a po dobré mediterrání kávičce, za níž by se nestyděli ani na Riviéře, sedáme do šlapacích rikš xe xích lô a projíždíme mumraj starého města. Po jízdě ještě pěšky obejdeme celé Jezero navráceného meče a třeba si dáme na protažení pár cviků taiči po vzoru relaxujících Hanojanů. A pak již rychle na dobrou večeři!

Den 21.

Ráno si vychutnáváme, jestli zde něco dobrého Francouzi zanechali, tak to je koloniální architektura a středomořský smysl pro pozvolné lelkování. Tak ještě jednu kávu, monsieur, a pak se trochu projdeme po ulicích a třeba dáme ještě jedno točené bia hôi na nároží.

Odpoledne nás pak čeká přejezd do Ha Longu, těšíme se na skalní útvary Dračí zátoky. Příjezd na umělý ostrov, kde se jako zámek tyčí náš hotel je impresivní, však je taky jeho majitel nejbohatším občanem země a klasickým případem self-made-mana. Vypracoval se prodejem nudlových polévek na Ukrajině, phô tu budou mít tedy jistě excelentní.

Den 22.

Už večer nás lákaly nevšední scenérie na mořském obzoru, musíme se s nimi tedy seznámit blížeji.

Program změna programu vyhrazena

Den 23.

Ráno nás čeká cesta na haiphongské letiště a pak již odlétáme do sluncem prohřátého Perského zálivu. Poslední destinací naší úžasné cesty kolem světa je Qatar. A opět tu bydlíme na umělém ostrůvku v moři, místo skalisek nám dnes obzor krášlí pestrobarevně osvícené mrakodrapy ultramoderní pouštní metropole Dauhá.

Den 24.

snídaně přemýšlíme, zda nás zmohly zážitky či zda si nenecháme ujít opuštěné pouštní duny na jihu Qataru.

A u závěrečné galavečeře naší cesty si vzájemně sdělujeme dojmy. Co že bylo vlastně nejlepší?

Den 25.

Dopoledne si ještě užijeme vyhřáté laguny před hotelem a pak už jen zabalit a na letiště. Zážitků je tolik, že bude ještě chvíli trvat, než si je utřídíme, možná jsme se při včerejším hodnocení trochu ukvapili. Vždyť krásné bylo vše.

Při posledním letu se ohlížíme zpět k východu, odkud jsme přiletěli, cíl je však před námi, na západě. Máme stále stejný směr, stále kupředu, a přesto se vracíme, zpátky do výchozího bodu. Domů! Ano, přesvědčili jsme se, že je naše planeta opravdu kulaťoučce kulatá a že všechny cesty vedou nakonec tam, kde začaly.

Není nakonec naše životní cesta podobná?