Cesta kolem světa 2015

Jamajka | Panama | Brazílie | Argentina | Velikonoční ostrov | Francouzská Polynésie | Nová Kaledonie | Austrálie | Indonésie | Vietnam

NEGRIL / JAMAJKA

Časový posun oproti Praze: –6 hodin.
Počasí: tropické: teploty 24°C až 33°C.

Negril – letovisko na západním pobřeží Jamajky, vyhlášené desetikilometrovou pláží bílého krystalického písku a tyrkysovými vodami Karibiku.  Kouzlo letoviska nespočívá jen v nádherné pláži, která se v anketách obvykle umisťuje mezi deseti nejluxusnějšími  plážemi naší planety, ale v té pravé jamajské atmosféře. Třetí největší ostrov Karibiku  se díky své spletité historii od hispánských sousedů liší. Dominantní africké obyvatelstvo  a změť kultur dalších přistěhovalců, přežívající španělské a hlavně britské tradice,  bouřlivá pirátská historie, pozoruhodné bývalé komunity uprchlých otroků – marúnů –  v jamajských horách i novodobý kult rastafariánství poskytly Jamajce bohaté a unikátní  kulturní dědictví, jehož projevem je uvolněný a přátelský životní styl, všudypřítomné  reggae a nevyhnutelná gandža. Ostrovní společnost ale přesto není žádnou mejdanovou  anarchií, tradice se důstojně ctí, staříci se zásadně oslovují Sire a kostely obvykle o  nedělích praskají ve švech. Ostatně Jamajka má prý nejvíce kostelů na čtvereční kilometr ze všech zemí světa, jak se píše i v Guinnessově knize rekordů.  Zdánlivá lehkomyslnost Jamajčanů je tedy jen projevem prosté radosti ze života, která jako dobré koření překryje i méně veselé aspekty životní poutě.

Jamajčané svým životním stylem zcela potvrzují symboliku barev své národní vlajky: „Těžkosti sice jsou černočerné, ale země je pohostinně zelená a slunce nám žlutě svítí!“ Co nám tedy chybí? Život u sklenky dobrého rumu dokáže na jamajské pláži chutnat tak sladce, a pokud nám k tomu hraje Bob Marley, jsme tu správně!

Co si přát od života více?

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

V sychravém večeru končící zimy se scházíme na ruzyňském letišti a odlétáme směrem na západ, tam, kde za nedozírnými dálavami Atlantiku tušíme vlahý Karibik! Sklenka šampaňského na přípitek a dobrodružství může začít!

Za ranního slunce se pod námi objevují hornaté zelené kopečky ostrova Jamajka. Vybaví se rum, reggae, mulatky, bílý písek, kokosové palmy, vlahý větřík. Tropická romantika, jak má být. a ta teď čeká jen na nás!

Přistáváme na letišti v Montego Bay a se stoupajícím žhavým sluncem na obloze míříme na pláž Negril. Po příjezdu do hotelu, který jak je na Jamajce běžné, poskytuje služby All Inclusive, máme čas na prvé svlažení se v teplém moři, to je únor, jak má být a pak nás již čeká pravá karibská večeře. a po večeři do plážového baru vychutnat si tu pravou jamajskou náladu! Zítra nás čeká odpočinkový den na rajské pláži či neméně rajský relaxační výlet.

Lenošit u hotelu na pláži či vyjet a lenošit na katamaránu? Tak zní dnešní otázka.

Fakultativní výlet: REGGAE KATAMARÁN (s obědem)

Po vydatné snídani nasedáme na katamarán, zásoby rumu již jsou naloženy a můžeme vyrazit na panoramatickou jízdu podél jamajského pobřeží. Příď rozráží mořský tyrkys, šum větru se mísí s rytmy reggae a ochotná barmanka nalévá. Zastavujeme na koupání a šnorchlování na izolované pláži snů: bílý písek a skloněná kokosová palma. Odpočatí opouštíme tento ráj na stylový oběd, který se podává v ikonickém Rick´s Café, hospůdce na skalních útesech; vyhlášenou atrakcí jsou skoky ze skal do moře, odvážíme se?  Po obědě si můžeme cestou ještě zaplavat ve skalních jeskyních u mořské hladiny a vracíme se do hotelu.

Večer trávíme opět na písčité pláži s dobrým drinkem v ruce, za vzdáleným horizontem moře nás už zítra čeká Střední Amerika.

PANAMSKÝ PRŮPLAV / PANAMA

Časový posun oproti Negrilu: – stejný čas.
Počasí: tropické: teploty 24°C až 30°C.

Při vyslovení jména Panama se automaticky v mysli vybaví dovětek průplav. a je to vskutku zaslouženě, jelikož právě a jen díky tomuto divu stavebnictví přelomu devatenáctého a dvacátého století se z tehdy zapadlého pralesního cípu jihoamerické Kolumbie stal samostatný a nezávislý stát. Byť té doslovné nezávislosti nebylo zpočátku mnoho.

Nejužší místo středoamerické šíje odjakživa tvořilo přechodnou zónu mezi domorodými kulturami Střední Ameriky a andské oblasti. Po dobytí Ameriky přilákalo záhy povědomí místních Indiánů o nezměrném bohatství kdesi v horách na jihu španělské conquistadory; roku 1513 spatřila malá výprava Vasca Núňeze de Balboy jako první Evropané nezměrný Tichý oceán.  Panama se okamžitě stala středobodem španělských držav v Americe; přes šíji vedla rušná Královská stezka, po níž putovaly hordy zlatachtivých a drsných dobrodruhů k Pacifiku a plně naložené truhly s bohatstvím směřovaly opačným směrem k Atlantiku; zlatem přetékaly i truhlice panamských obchodníků. Není divu, že piráti zvučných jmen, jako byl Henry Morgan, Panamu několikrát napadli a vyplenili. Následný úpadek a stagnace odsunuly panamskou šíji do zapomnění, ku prospěchu zdejší divoké přírody. Až přišlo století páry, oceli a pokroku a po fenomenálním úspěchu průplavu v Suezu se přistoupilo s veškerou slávou a pompou k výkopu kanálu na zdejší šíji. Peripetie to byly ohromné, počty obětí trhaly rekordy, politické a obchodní intriky stíhaly jedna druhou, ale nakonec byl po všech těch obtížích roku 1914 průplav dokončen.

V současnosti slavíme rovných 100 let od otevření původního kanálu. a slaví se tu budovatelsky, hlavně prací; původní kanál se rozšiřuje a staví se nová zdymadla. Buďme tedy svědkem další fáze epochální výstavby!
Panama je dnes nejbohatším městem Střední Ameriky. Panorama mrakodrapů, restaurované koloniální jádro i kosmopolitní ráz přitahují stále více návštěvníků, a to právem, Panama má toho hodně co nabídnout.

Proplujme kanálem a projeďme si bývalou Královskou stezku, od oceánu k oceánu. i bez těch divokých dobrodruhů a truhlic se zlatem to bude zážitek! a nezapomeňme si připít na druhé století průplavu, a čím jiným, než pravým pirátským rumem kapitána Morgana!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Po dobré snídani za zvuků reggae ještě krátké okoupání ve vlahém Karibiku a pak již míříme na letiště a odlétáme z Jamajky.  Krátkým letem překonáváme Karibské moře a úzký pás Panamské šíje a přistáváme na letišti v Panamě.  Panama! Exotikou vonící slůvko z hodin hospodářského zeměpisu. Vítá nás impozantním panoramatem výškových mrakodrapů, malým koloniálním centrem a bujnou zelení. Již se nemůžeme dočkat, až si zítra prohlédneme onen div techniky, Panamský průplav.

Dnešní den nás čeká prohlídka jedné z nejdůležitějších staveb světa.

Fakultativní výlet: SKRZ PANAMSKÝ PRŮPLAV - OD OCEÁNU K OCEÁNU (s obědem)

Po dobré snídani odjíždíme na nádraží a panoramatickým vlakem opouštíme Pacifik a jedeme k Atlantiku. Matně vzpomínáme, kdy jsme naposledy seděli ve vlaku, natož v takto panoramatickém. To jsou výhledy! Cesta příjemně uběhne a vlak brzdí ve stanici Colón. Vystupovat! a naloďovat! Vyplouváme z mariny a míříme k prvému zdymadlu Gatún. Stoupáme plných 26 metrů na úroveň Gatúnského jezera, na jeho klidné hladině dobře poobědváme, a po vynikající panamské kávě už projíždíme nejužším místem kanálu – známým Gaillardovým zářezem. Průplav se po sto letech zrovna rozšiřuje, sto let staré černobílé záběry ožívají před našima očima v zářivé tropické barvě. Jsme svědky historie! Po dvojitém sestupu zdymadly Pedro Miguel a Miraflores vplouváme do Pacifiku. Na dlouhém seznamu skoro milionu lodí, které kanálem za sto roků propluly, přibyla dnes ta naše. Tak to budeme muset oslavit ještě u hotelového baru!

RIO DE JANEIRO / BRAZÍLIE

Časový posun oproti Panamě: +3 hodiny.
Počasí: tropické: teploty 24°C až 31°C.

Brazilci považují Rio de Janeiro za jeden z divů světa. Právem! Energií nabitá megapolis, zasazená do snad nejhezčí přírodní scenérie, v jaké může jakékoliv město ležet. Žulová skaliska masívu Tijuca, bujná tropická vegetace, kilometry dlouhé pláže. Dominantní Cukrová homole, nad mraky se tyčící Corcovado s vykupitelsky rozpaženým Kristem, modernizovaný svatostánek světového fotbalu Maracanã i betonově strohý areál Sambodromu.  Přepychové rezidence v luxusních zahradách i cihlově namačkané domky favel.  Ale vrcholem zážitku je ta jedinečná brazilská atmosféra!

Vyslovme mazlivě to sousloví Rio de Janeiro, Brazílie – a rezonuje nám divoký rytmus samby, vibrace čokoládově svůdných těl mulatek, křik pestrobarevných papoušků v pralesích Tijucy, křehká krása květu orchideje. Horká chuť ďábelsky silného cafezinha, ledově osvěžující polibek sklenky caipirinhy i roztodivné chutě neznámých plodů Amazonie. Ranní běžci na Copacabaně, mladí kluci se surfem v příboji, strýci, vášnivě diskutující o posledním fotbale u lahve mrazivě studeného piva Antarctica, přehlídka oslnivých modelek na stylově vytříbené Ipanemě. Melancholické tóny bossa novy, vousatý stařík nad uměleckou bibliografií a vesele drbající kavárenské tety s kloboukem. Pestrost Ria je neskutečná.

Pravý život Brazílie, to je ale pláž. Nikde jinde na světě není pláž takovým společenským fenoménem jako zde, v Brazílii. Plážový fotbálek, plážová dostaveníčka, plážové rodinné pikniky. Všechny generace pohromadě, od babiček po vnoučky! Miniaturní plavečky, vypálené šňůrky bikin a vypracovaná bela figura. Dejte Brazilci volnou hodinu, a okamžitě zamíří na pláž. Mimo pláž je to přece jen živoření, ten pravý život začíná s prvním krokem po mořském písku. Není náhodou, že většina Brazilců žije nedaleko od moře.
Nechejte se unést plážovou bezstarostností a vychutnejte si každou chvilku pobytu v Riu přesně tak, jak to umí jen Brazilci. Abyste si stejně jako oni mohli před usnutím říci: „To jsme si dneska ale zase užili světa! Viva vida a brasileira !!“

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Odlétáme z Panamy a míříme nad ohromnou pánev Amazonie. Kam se z letadla podíváme, všude jenom prales.  Let je dlouhý, uběhne nám ale v pohodě a v podvečer sedáme na letišti Antonia Carlose Jobima v Rio de Janeiru. V autobuse si cestou do hotelu na Copacabaně  ještě zanotujeme nejznámější Jobimovu skladbu: Garota de Ipanema. a už se vytouženého pobytu v Cidade Maravilhosa, jak říkají místní, nemůžeme dočkat!

A dnešní den nás čeká prohlídka svůdného Ria.

Fakultativní výlet: RIO DE JANEIRO (s obědem)

Po dobré snídani, a někteří z nás i po příjemném ranním běhu pro zdraví po Copacabaně, jak velí fitnessem posedlé Rio, sedáme do autobusu a míříme na Corcovado. Vyhlídkový vrchol s třicetimetrovou sochou Krista – Vykupitele je symbolem Brazílie a dle internetového hlasování jedním z moderních divů světa. Vyjíždíme vláčkem nahoru a pod námi se rozprostírá úchvatné město v neskutečně krásné krajině. Pokračujeme k moderní katedrále, architekt Fonseca ji koncipoval dle křesťanské představy, že ta pravá krása je uvnitř, nesmí nás tedy poplašit industriální zevnějšek svatostánku. Dále nás čeká betonový Sambodrom  a stadión Maracanã. Po dobrém obědě v churrascarii s masy na jehle projíždíme podél pláží, na São Conrado obdivujeme tandemové paraglidisty (budeme mít odvahu to též zítra zkusit?) a den ukončujeme na další z dominant Ria, Cukrové homoli. Pod námi se do podvečerního šera postupně propadá úžasná scenérie, den ale zdaleka nekončí!

Volný den v Riu, zkusíme jen tak nasávat plážového života na Copacabaně, vyrazíme na orchideje do nejstarší botanické zahrady Brazílie či raději zamíříme na polodenní poučný výlet do favely anebo na celý den mimo Rio na koupačku? Volba je jen a jen na nás!

Fakultativní výlet: COSTA VERDE (s obědem)
Na západ od Ria leží úchvatné a členité pobřeží, stovky drobných ostrůvků, porostlých atlantickým pralesem, malé plážičky a sluncem prohřátá voda. Odjíždíme z Ria do městečka Itacuruça, naloďujeme se na malou stylkovou loď a za zvuků samby a forró odjíždíme na panoramatickou plavbu mezi ostrůvky. Kotvíme u malé plážičky, po koupeli nás čeká typický brazilský oběd, a se sklenkou caipirinhy se vracíme zpět do Itacuruçy a dále do Ria.

a večer ještě poslední sklenka lahodné caipirinhy u stánku na pláži před hotelem a zítra nás již čeká vinařská Mendoza.

MENDOZA / ARGENTINA

Časový posun oproti Riu de Janeiro: stejný čas.
Počasí: aridní letní subtropické: teploty 18°C až 28°C.

Srdce argentinského vinařství, provincie Mendoza, se vyznačuje ideálním klimatem pro pěstování vinné révy. Jílovito-písčité půdy, horké letní dny a mezi nimi chladné noci, studené zimy bez extrémních mrazů, více jak 300 intenzivních slunečních dnů ročně, to má vinná réva ráda. 
Počátky vinařství pod Andami spadají k roku 1557, kdy zde byl španělskými kolonizátory zasazen prvý vinohrad. Národní argentinskou odrůdou zůstává stále Malbec, nejlépe hodnocena je úroda z vysoko položených vinic u Mendozy - Luján de Cuyo a údolí Uco.  Počátek podzimu na kraji března je v Mendoze obdobím vinobraní a oslav nové úrody, spojené s degustací. a hlavně u té degustace bychom rozhodně neměli chybět!
Nejen kvůli vínu je ale Mendoza hodnocena jako velmi oblíbená turistická destinace.

Více jak stotisícové město a jeho okolí tvoří malebnou zelenou oázu ve vyprahlé krajině pod dramaticky zasněženými štíty And, z nichž se k obvykle sytě azurovému nebi vypíná nejvyšší hora jižní polokoule Aconcagua. Nabídka sportovních a turistických aktivit je v kraji mimořádná, od alpinismu, přes lyžování až po jeden z nejlepších raftingů planety. k příznivcům městské turistiky je Mendoza neméně štědrá: úpravné koloniální centrum města je ideální k pochůzkám a láká k posezení v některé z příjemných pouličních kavárniček či k debužírování v jedné z dobrých restaurací, excelentní argentinské steaky si říkají o zapití sklenkou zdejšího červeného vína. Příjemní a hovorní obyvatelé, bujný noční život i vysoká kultura je spolu s vínem, kuchyní a nádhernou přírodou tím, proč je Mendoza v Argentině tolik oblíbena. Místní to už znají a cizinci se to teprve učí poznávat.

Oficiální motto provincie: „Kraj jasného slunečního svitu a dobrého vína!“ zcela vystihuje ducha jedné z nejoblíbenějších oblastí Argentiny.

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Po snídani nás čeká návrat na letiště Antonia Carlose Jobima, ještě jednou ona bossa nova na rozloučenou s Riem, kdopak se z nás naučil sambu, a odlétáme na západ, pod Andy, do kraje vinic a zářivých nebetyčných štítů And.

Dopoledne věnujeme odpočinku a volným pochůzkám po ulicích centra, po pobytu v dosavadních přírodních rájích tropů trocha městské turistiky určitě neuškodí, zvláště v tak poutavém městském centru, jako mají v Mendoze. a odpoledne nás čeká návštěva vinic.

Fakultativní výlet: VINOHRADY POD ANDAMI
Odpoledne odjíždíme na návštěvu několika vinohradů v okolí Mendozy s ochutnávkami, místní sommeliér nás zasvětí do nuancí chutí argentinských vín. ¡Salud, señora! ¡Que aproveche, señor!
Náročné odpoledne zakončíme dobrou večeří z typické parilly s pořádným kusem masa, tak, jak to mají Argentinci rádi. a my též! a u sklenky vína protrénujeme svéráz argentinského dialektu: parižáda, pariža! Zkrátka ňam!

VELIKONOČNÍ OSTROV

Časový posun oproti Mendoze: –2 hodiny.
Počasí: oceánské letní subtropické: teploty 20°C až 25°C.

Rapa Nui – fantazii jitřící kousíček souše v nekonečném prostoru oceánu. Polynéská kultura, jež se vyvíjela v naprosté izolaci po dlouhá staletí a které příroda nenastavila zrovna vlídnou tvář, zde dosáhla nevídaných civilizačních vrcholů: světoznámé jsou sochy moai, probodávající svými upřenými pohledy z korálových očí vnitrozemí ostrova, svatyně ahu s nastoupenými řadami moai a vrchol civilizačního vývoje Polynésie: dosud nerozluštěné písmo rongo rongo na vzácných dřevěných tabulkách.

Moai představovaly patrně sochy zemřelých mocných předků a náčelníků, kteří měli chránit četné vesnice a poskytovat jim svou duchovní sílu, manu. Osídlení bylo tehdy očividně daleko hustší, zlaté období rozkvětu ostrova skončilo válkou v osmnáctém století, kdy byly skoro všechny moai svaleny a staré náboženství bylo nahrazeno novým kultem ptačího muže,  ceremoniálního náčelníka, rekrutujícího se z nejstatečnějšího junáka ostrova, což později získalo obvyklou politickou podobu, vítězil ten, kdo si sehnal nejschopnějšího služebníka. Kult ptákomuže - Tangata manu - zanikl po příchodu Evropanů a přijetí křesťanství. Od roku 1888 je ostrov součástí Chile, původních čistokrevných obyvatel tu žije už jen pár a převládají Chilané. Staré náboženství sice dnes zaniklo a více vyznavačů než lávové sochy má malá soška Pražského Jezulátka v místním kostelíku, ostrov přesto dýchá magičnem a rozněcuje fantazii už svými názvy.  Polynésané ostrov zvali také Te pito o te henua, Pupek světa, či Mata ki te rangi, oči, které hledí vzhůru.

Na ostrov ovšem nepřitahuje návštěvníky jen tajemno dávné civilizace, o níž se vedou často fantaskní spekulace. 
Ke kouzlu ztracené varty v oceánu přispívá i zádumčivá vulkanická krajina téměř beze stromů a vlahý a čistý oceánský vzduch. Snad nikde jinde na světě není vzduch luxusnější.

Na terase ekohotelu si můžeme vše vychutnat i se sklenkou dobrého chilského vína. Jsou to pravé klimatické lázně v mystickém prostředí!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Po vydatné snídani opouštíme americký kontinent. Připadáme si ztraceni v ohromujících prostorách Pacifiku, kapitán však zkušeně nachází nepatrný kousek souše, který se nazývá Velikonoční ostrov. Přistáváme na letišti Mataveri, náš ekohotel je vzdálen jen 5 minut jízdy, takže za chvíli si již můžeme v pohodlí vychutnat západ Slunce nad Pacifikem přímo z hotelové terasy, se sklenkou vína či pisca sour v ruce.
Večeře v hotelové restauraci a po večeři nás čeká představení polynéských tanců.

Budeme dnes relaxovat u bazénu v ostrovních klimatických lázních anebo se vydáme na obhlídku ostrova?

Fakultativní výlet: TAJEMNÝ VELIKONOČNÍ OSTROV (s obědem a večeří)

Pomalu nemůžeme dospat, vždyť nás dnes čeká sen mnoha cestovatelů. Ne každému se splnil, my patříme k těm šťastným! Odjíždíme natěšeni nejdříve k blízkému ceremoniálnímu komplexu Tahai, kde se nachází jediná z moai Velikonočního ostrova, jež byla kompletně restaurována včetně korálových očí. Pokračujeme k nerestaurovanému Ahu Vaihu s volně ležícími povalenými sochami a klobouky pukao z červené lávy, takto vypadala všechna ahu po rozbrojích mezi ostrovními kmeny. Nejhorší je válka, následky obvykle přetrvávají generace. Toto poučení platilo v historii vždy. Pokračujeme na svah sopky Rano Raraku, kde jsou dochovány ještě nedokončené sochy moai, hledící netradičně ven z ostrova, mezi nimi i nejvyšší moai Velikonočního ostrova o výšce 21,6 m a neobvyklá vousatá moai tukuturi v klečící poloze. Odjíždíme dále k velkému Ahu Tongariki s 15 moai, jež bylo pěkně restaurováno, u vchodu do areálu stojí menší opuštěná moai, na níž v roce 1986 zkoušel inženýr Pavel Pavel její kývavé rozchození. Před obědem zastavujeme ještě na místě Ahu Te Pito Kura, považovaném za střed světa, a pak již na jediné pláži ostrova, na Anakeně, nás čeká pod palmami piknikový oběd. Odpoledne ještě vyjíždíme ke kráteru Rano Kau s ceremoniální vesnicí Orongo, středisku kultu Ptačího muže, výhled po široširém oceánu je úchvatný.

U večeře na hotelové terase hledíme k západu a představujeme si, čím nás ohromí zítra srdce Polynésie, rajská Bora Bora. Že bychom opět nemohli dospat rána?

BORA BORA / FRANCOUZSKÁ POLYNÉSIE

Časový posun oproti Velikonočnímu ostrovu: –5 hodin.
Počasí: tropické: teploty 24°C až 32°C.

Polynéská Bora Bora patří k vůbec nejluxusnějším destinacím světa, vyhledávána byla vždy hollywoodskou smetánkou a mezinárodní jet society. Kdysi zapadlý ostrov v nekonečných dálavách Jižního Pacifiku se do povědomí světa dostal až během II. světové války, kdy zde byla umístěna americká vojenská posádka a vybudováno letiště, povolávací rozkaz na ostrov byl jistě pro vojáka mimořádným štěstím, i vzhledem ke skutečnosti, že se sem císařská japonská armáda nikdy nedostala, služba byla tedy klidná, bezvýstřelová, bonusem navíc byla nádherná příroda a přítulné domorodky. Hned po válce nastal turistický rozvoj a dnes patří Bora Bora k nejšpičkovějším letoviskům světa. Scénicky rozeklaný vulkanický ostrov je obklopen nádherným prstencem ostrůvků, zvaných motu s palmovými háji; motu vytvářejí až několik kilometrů širokou lagunu s tyrkysovou vodou a bohatým podmořským životem. Ve vyhřáté laguně se prohánějí rejnoci trnuchy a neškodní žraloci útesoví, mořské želvy a záplavy pestrobarevných korálových rybek. a moře je nejen barevně vytříbené, teplotně ustálené na příjemném stupni, ale neobtěžuje nás tu ani příliv či odliv.

Panoráma nejvyšší hory Otemanu s oplachtěným katamaránem na tyrkysové hladině patří ke klasickým tahákům reklamních poutačů, skutečnost však předčí i ta nejvíce neskromná očekávání.

Ráj jižních moří, jak jsme si jej vysnili při četbě cestopisných knih a prohlížení smyslných obrázků Paula Gauguina, skutečně existuje! a je to zde, právě zde!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Odlétáme z Velikonočního ostrova do srdce Polynésie, na Tahiti. Po příletu na Tahiti a odbavení francouzskými četníky (Crichot dnes sloužit nebude) nasajeme francouzskou prázdninovou atmosféru okořeněnou tichomořským šarmem a přesedáme na menší vrtulové letadlo a v nižší letové hladině odlétáme na 240 km vzdálený ostrov Bora Bora, symbol pozemského ráje.

Pod námi se v temné modři oceánu objevují sytě zelené ostrůvky s lagunami barvy tyrkysu: Moorea, Raiatea, Taha´a, jména, jež zurčí romantikou a cestovatelským nadšením, let je nám tedy spíše vyhlídkovým zážitkem. Z letiště nás veze katamarán úžasně
modravou lagunou na náš motu, který bude po následující tři noci naším domovem.

Fakultativní večeře v polynéském stylu nás čeká na pláži s širokým výběrem pochutin a darů moře a se svůdnými polynéskými tanečnicemi.

Na výběr máme dnes buď lenošení v laguně či můžeme okusit výlet na katamaránu.

Fakultativní výlet: REJNOCI a ŽRALOCI POLYNÉSIE

U hotelu nás vyzvedává katamarán a za zvuků ukulele vyplouváme na modravou hladinu. Zastavujeme na mělčině, zelenomodrá barva moře nemůže snad být kýčovitější. Krmení rejnoků je zážitek a ještě větším dojmem působí plavání se žraloky, při podvodním pohledu z očí do očí žralokům nám běhá i přes tropické teploty lehký mráz po zádech, ale žádné strachy, v ráji přece žraloci nekoušou. Zastavíme ještě na mělčině, stačí si vzít šnorchl a otevírá se před námi pestrý svět korálových zahrad a hejn roztodivně barevných ryb. Ani se nám nechce zpět na náš motu!
Oběd a večeře individuálně a la carte v hotelové restauraci či možno večeři fakultativně
předobjednat.

Po snídani nás čeká celodenní příjemné lenošení na pláži a v laguně, šnorchly a masky s sebou!

Fakultativní večeře: BLOODY MARY

Večer zakončíme stylovou večeří ve vyhlášeném baru BLOODY MARY, volba aperitivu je jasná, přece osvěžující koktejl Krvavá Marie a pak již výběr z vynikajících specialit francouzsko-polynéské kuchyně. Prosté stoly restaurace v plážovém písku vyhledávají celebrity, naboso zde můžeme potkat i některé ze zvučných jmen velkého seznamu u vchodu, dnes jsme ale těmi pravými celebritami my!
Návrat noční lodí přes temnou lagunu je nefalšovanou romantikou, přesto jsme rádi, že na rozdíl od polynéských mořeplavců zítra nemusíme sedat do katamaránu s naloženými  prasaty a zásobami na několikatýdenní cestu a že do Melanésie nás dopraví naše pohodlné letadlo. Vždyť jsme v něm už jako doma!

NOVÁ KALEDONIE

Časový posun oproti Bora Bora: +21 hodin.
Počasí: tropické: teploty 22°C až 28°C.

Melanésie!  Černé ostrovy. Neznámá krajina na konci světa. Tajemné sopečné ostrovy, neprostupná džungle, rej divošských kanibalů, ďábelské obřady v odlescích zlověstných ohňů. Nebezpečné kmeny, barbarské zvyklosti a drsné chování. Tu a tam činná sopka s gejzíry lávy. Bizarní iniciační obřady, skoky s liánou na noze do propasti, rákosové sukénky polonahých tanečnic. Lákavé tajemství tušeného nebezpečí! Misionář v kotli a lidská kost v drdolu na hlavě. To jsou obvyklé představy, vyslovíme-li slovo Melanésie.
Nová Kaledonie, zámořská a autonomní součást Francie, nabízí trochu jiný pohled. Ne, že by bylo exotiky méně, ale je to exotika přívětivá, žádné kotle a morbidní ozdoby v drdolu.  Hospodářsky rozvinuté území nabízí svým nečetným návštěvníkům přehršel přírodních krás. Jeden z nejrozsáhlejších korálových útesů světa, nedotčené přírodní scenérie na souši i pod hladinou a úchvatný ostrov borovic Île des Pins. Unikátní spojení severské krásy kanadských jezer s vyhřátým tyrkysovým tropickým mořem a bílým korálovým pískem.
Samotné hlavní město Nouméa, kde na cizince dosud narazíme málokdy, je překvapivě moderním a úhledným městem s řadou koloniálních zákoutí i s výraznými výkřiky moderní architektury. Malebné a členité pobřeží, hebké moře a bohatý podmořský život, blízké scénické pláže. Svěží vzduch a dobrá gastronomie. a ano, oui, beaucoup de vin, jsme přece ve Francii, byť jsou vína vesměs australská. a hlavně nespěchejme, neboť jak praví zdejší melanéské přísloví: „Nač počítat a hlídat čas, ten tu přece bude pořád!“ Jsme na dovolené, tak si to po melanésku užijme!
Nová Kaledonie – dosud neobjevená perla jižních moří!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Snídaně a nastupujeme na člun, který nás dopraví na boraborské letiště a odtud přelétáme na Tahiti a pokračujeme nad jižním Tichomořím do Země dlouhého bílého oblaku. Přelétáváme pomyslnou datovou hranici a hodiny nám rázem poskočí o plný jeden den dopředu!

Relativita času. Ve zlomku sekundy jsme o 24 hodin starší! Takže dnes už je zítra a dnes už je včera! To by se vyřádil Felix Holzmann!
Přistáváme na letišti v Noumée a jedeme do našeho hotelu. V podvečer se můžeme podívat po moderním městě, nejvíce na nás asi zapůsobí kulturní středisko Tjibaou, ikona moderní architektury. a večer první pravá francouzsko-melanéská večeře!

Zůstaneme dnes jen na pláži u hotelu či se vydáme na blízké útesy na šnorchlování?  Anebo podnikneme snovou cestu rychlolodí na jeden z divů
Oceánie, ostrov borovic?

Fakultativní výlet: ÎLE DES PINES – OSTROV NEJBLÍŽE k RÁJI (s obědem)

Odjíždíme do přístavu, odkud vyplouváme tyrkysovými lagunami na zhruba dvouhodinovou plavbu rychlolodí k ostrovu Île des Pines. Nádherné scenérie jehličnanů, hluboké tyrkysové laguny a bělostný písek. Téměř se nechce věřit, že takto nádherné místo bylo kdysi trestaneckou kolonií. Jen tiše závidíme deportovaným komunardům, kteří sem byli kdysi posláni do několikaletého vyhnanství. My zde máme jen jeden jediný den, tušíme ale, že to bude den jedinečný, který bude patřit na šňůrce zážitkových korálků k těm nejblyštivějším. Vychutnáme si tedy úžasné pláže, teplé moře a nádhernou krajinu. Vždyť jsme na samém okraji ráje, jak praví úsloví. Ani se nám zpět do Nouméy nechce. Zítra již vyměníme tyrkysovou barvu za sytou rudou nitra australského kontinentu. a to bude také krása!

AYERS ROCK / AUSTRÁLIE

Časový posun oproti Noumée: –1 hodina 30 minut.
Počasí: aridní letní subtropické: teploty 22°C až 34°C.

Ohromný rudý masiv Uluru, dmoucí se uprostřed vyschlé červené planiny, připomíná fantaskní záběry mimozemských krajin z marsovských sond. Posvátný okrsek domorodých Austrálců lze bez velkého váhání zařadit k největším přírodním divům světa. Jeho uhrančivá krása nespočívá jen ve strnulé osamělosti,  s jakou se vzpíná z okolní roviny, ale i v neuvěřitelné proměnlivosti barev v závislosti na úhlu dopadajících slunečních paprsků. Červené arkózy, staré více jak půl miliardy let, nabývají v sluneční záři červených, oranžových a hnědých odstínů; magické panorama Uluru se mění s každou jednotlivou minutou denní doby. V noci pak temný černý masiv na obzoru sálá mystickou energií jako ohromná černá díra v hvězdnaté zářící obloze.

Podle legendy kmene Anangu skálu v dávném pravěku z bahna navršili při hře dva malí chlapci, podle jiné legendy země sama povstala v lítosti nad smrtí dvou legendárních náčelníků v jakési bitce a přijala v sobě barvu prolité krve. Bylo to v době, kterou domorodé legendy označují jako Dobu snění, a kdy zemi obývaly bizarní a všehoschopné mytologické bytosti.  Ať už tomu bylo v nekonečně hluboké austrálské minulosti jakkoliv, skála je jedním z nejdůležitějších náboženských symbolů domorodých Austrálců a je bez přerušení uctívána už více jak deset tisíc let. Výstup na vrchol není místními šamany z duchovních důvodů obecně doporučován a často je i zakázán, což se obvykle omlouvá nepřízní počasí, a to i tehdy, kdy panuje počasí pro výstup jako stvořené. Ale cožpak my vidíme do světa duchů? Co je naše krátká historie proti padesáti tisícům let nepřerušeného kulturního vývoje Austrálců a jejich zkušenosti se silami nás přesahující? Dáme tedy na rady šamanů a učiníme přesně tak, jak oni řeknou!  Neboť i když na samotný vrchol třebas nevystoupíme, bude skalní masiv stále obdivuhodný a z bezprostřední blízkosti ohromující gigantickou nezměrností. a bez zbytečných šlépějí na vrcholu bude snad dráždivě vyzařovat panenskou čistotu a nedostupnost!
Tak, jak se na toto prastaré posvátné místo sluší!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Odlétáme z Nouméy a přes Korálové moře míříme k australskému pobřeží a dál až do liduprázdného a vyschlého srdce kontinentu.
Přistáváme na letišti poblíž Uluru, z oken letadla zvědavě pokukujeme, kde se onen magický skalní výchoz nachází.

Fakultativní výlet: ZÁPAD SLUNCE a VEČEŘE POD HVĚZDAMI

Už se těšíme, jak si budeme mít možnost vychutnat se sklenicí dobrého australského vína pověstnou hru barev, kterou hraje Uluru při západu Slunce. Oranžová – červená – hnědá – šedá – černá. Který odstín je nejlepší? a až se setmí, čeká nás klokan, emu, krokodýl a ryba barramundi.  Žádná zoo, ale poctivá domorodá večeře za svitu lampionů a hvězd v lůně divočiny. a kteréžeto souhvězdí vysoko nad námi zdobí australskou vlajku?

Brzká rána v poušti jsou ty nejhezčí okamžiky dne: narůžovělý rozbřesk, mizející stopy noční vlahosti a předzvěst pálícího slunce na bezmračné obloze. Nevychutnat si snídani pod tajuplným skalním masívem by byl dnes hřích! a tak se už těšíme na bližší seznámení s Uluru.

Fakultativní výlet: VÝCHOD SLUNCE NAD ULURU a KATA TJUTA

Vstáváme časně, čeká nás snídaně za rozbřesku na místě zvaném Talinguru Nyakunytjaku; barvy magického Uluru se i ráno chameleonovitě mění.  Pokud nám budou dnes austrálští duchové přát, vydáme se na samotný vrcholek, bude-li tomu jinak či nebudeme-li chtít podniknout výstup, projdeme stezku podél úpatí k posvátnému jezírku Mutitjulu a případně dále po trase Lungkata budeme obdivovat nevšední skalní scenérie a místní skalní kresby. O prastaré kultuře Austrálců se dozvíme více v kulturním centru, poté se k polednímu volnu vracíme do hotelu. Odpoledne nás pak čeká labyrint 36 skalních masivů, Kata Tjuta, který nás neohromí o nic méně než slavné Uluru.
a večer si ještě jednou vychutnáme západ Slunce a jeho hru barev.
Oběd a večeře individuálně a la carte v hotelové restauraci či možno večeři fakultativně
předobjednat.

BOROBUDUR / INDONÉSIE

Časový posun oproti Ayers Rock: –2 hodiny 30 minut.
Počasí: tropické: teploty 22°C až 34°C.

Yogyakarta leží uprostřed třináctého největšího ostrova planety, ostrova, který je vůbec ze všech ostrovů, co jich na světě máme, tím nejlidnatějším a nejhustěji osídleným. Ale v bující tropické přírodě se nebojme zmatečného lidského mraveniště. Úhledné domky s červenými prejzovými střechami, stromořadí kolem asfaltovaných silniček a pečlivě obdělaná rýžoviště. Javánská krajina má charakter parku či zahrady, dramatičnosti jí dodávají ostré sopečné kužele, nad naší Yogyakartou se vypíná vůbec nejaktivnější sopka Indonésie, Merapi – Ohňová hora.
Jáva je ostrov, jenž zažil vzestupy a pády nesčetných říší, jež předcházely dnešní mnohonárodnostní a multikulturní Indonésii. Ostrov dávno osídlili již naši primitivní předkové, Homo erectus neboli javánský člověk, a to už v dobách před 1,8 milionem let. O mnoho statisíců let později zde na počátku našeho letopočtu vznikly zárodky prvních velkých říší, které se kulturně inspirovaly hlavně v Indii. Hinduismus se svým konceptem božského panovníka se stal pro vladaře oblíbenou státní ideologií a vliv javánských říší zanedlouho sahal do daleka. Úspěchy ohromné středověké říše Majapahit, sahající od Filipín k Malajsii, jsou v Indonésii dodnes zdrojem národní pýchy a hrdého vlastenectví.

Oblast Yogyakarta je jedinou oblastí Indonésie, kde oficiálně vládne monarcha, sultán z Yogyakarty. Oblast je střediskem řemesel a tradiční kultury, jejímž symbolem je tradiční stínové divadlo wayang kulit, ilustrující neuchopitelnost světa kolem nás. Vždyť i my, stejně jako diváci stínové loutkohry, vidíme jen odlesk reality a to, co je za plátnem a co ději a světem skutečně hýbá, nám uniká. Ale nevadí, vždyť ta výsledná iluze může být tak líbezná, jako ta javánská krajina!

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Opouštíme vyschlé srdce Austrálie a převažující rudou barvu vyměníme za svěží zeleň. Letíme na úrodný a svěží tropický ostrov, na Jávu. Zpět k šťavnaté rovníkové přírodě. Přilétáme do Yogyakarty, vzduch je nasycen vůněmi a vlhkostí. Odjíždíme do našeho příjemně luxusního hotelu poblíž Borobuduru a v tropickém podvečeru za zvuků gongů gallanu odcházíme na večeři (fakultativně).

Večeře individuálně a la carte v hotelové restauraci či možno večeři fakultativně předobjednat.

Ranní vlhkost pomalu stoupá z okolních rýžovišť a lesů, blahodárný vliv na plíce a pokožku je znát. Po snídani nás čeká jeden z divů světové architektury. Borobudur.

Fakultativní výlet: BOROBUDUR a PRAMBANAN (s obědem)

Odjíždíme k chrámu Borobudur, největší buddhistické svatyni na světě. v letech 775 až 856 na něm pracovalo asi 30 000 kameníků a kamenosochařů a asi 15 000 nosičů. Jeho impozantní velikost i detailní kamenická výzdoba podnes ohromuje všechny jeho návštěvníky, ohromí i nás.

Chrám představuje ohromnou mandalu, meditativní pomůcku, kdy správně naladěný poutník v úzkých koridorech začíná chápat zákonitosti strázní a utrpení koloběhu životů, aby na horní vzdušné terase s dalekým výhledem do širého okolí pocítil nezměrné blaho rozplynutí se v nicotě, nirvánu. Větřík je tu tak vlahý a panoráma úchvatné. Komu by se chtělo opět sestupovat do stísněných chodeb a znovu únavně procházet kolem všech těch reliéfů. Komu by se chtělo se znovu narodit a znovu a znovu procházet útrpnou životní cestou až do zemdlení?
Na terase si chvíli zameditujeme a aby té filozofie nebylo příliš, odjíždíme na vytříbený oběd, opět ve stylu indonéské kuchyně, v Yogyakartě.
Odpoledne nás pak ještě čekají hinduistické chrámy v Prambananu z 9. století, největšího hinduistického komplexu v Indonésii, zasvěceného božské trojici Brahmovi – Višnuovi – Šivovi.

Večeře individuálně a la carte v hotelové restauraci či možno večeři fakultativně předobjednat.

Po večeři se ještě můžeme potěšit pohledem na kužel Merapi, zítra odlétáme do Vietnamu.

HOI AN / VIETNAM

Časový posun oproti Yogyakartě: 0 hodin.
Počasí: tropické: teploty 22°C až 34°C.

Šarmantní Indočína. Omšelá zákoutí koloniálních paláců, oprýskané okenice a žlutá, opadávající omítka. Prejzové střechy, tiše dýmající vonné spirály pod střechami pagod, agilní trhovkyně a v klidu pokuřující stařík s dlouhým vousem učenců. Točené domácí pivo bia hoi, vynikající překapávaná káva a štamprle hanojské vodky. Stylově vytříbené restauranty, kavárny mediteránního typu s plastovými minižidličkami a lidové nálevny pro těžce pracující. Čerstvé jarní závitky, lákavě voňavá hovězí pho, a tygří krevety na grilu. Hrobky dávných císařů, válečné monumenty i bující ultramoderní výstavba.

Vietnam je zemí nevšedních kontrastů, zemí, která se pozvolna vrací na svou předurčenou pozici regionální velmoci.  Země, jejíž více jak třítisíciletá kulturní historie se čte jako napínavý román, nevšední peripetie a útrapy střídají slavná období rozmachu a dominance. Vietnamská kulturní svébytnost a národní uvědomění jsou neuvěřitelně životaschopné: i po dlouhém tisíciletí čínské okupace se Vietové vzchopili a uhájili svoji nezávislost. Byť jim řada čínských kulturních návyků už zůstala. a zuby si na Vietnamu později vylámali všichni: Čingischán, de Gaulle, Nixon i Teng Siao-pching. Každý dobyvatel však také něco zanechal: křupavé baguety, vojenské džípy, i výtvarnou estetiku našich padesátých let. a to je ono kouzlo Vietnamu, nevšední konglomerát různorodých vlivů, vytvářejících tu pravou jedinečnou atmosféru Vietnamu. Tvrdá léta poválečného dogmatismu jsou ale dnes ta tam, a tradiční úporné vietnamské podnikavosti se meze nekladou. a výsledky jsou vidět všude dokola.

Oblast středního Vietnamu nabízí to nejlepší, co nám tato velmoc Indočíny může nabídnout: koloniální Hoi An, moderní Da Nang i císařské Hue. Výbornou kuchyni a excelentní služby. a příjemné oceánské pláže navíc.

PROGRAM

(změna programu vyhrazena)

Po dobré javánské snídani odjíždíme na yogyakartské letiště a letíme na sever, do středního Vietnamu, do Annamu. Přistáváme na danangském letišti a odtud nás čeká jen krátká cesta do našeho hotelu v Hoi Anu. Hned na nás dýchá šarmantní kouzlo Indočíny. Už se těšíme na vybrané vietnamské laskominy. Vždyť zdejší kuchyně je jednou z nejlepších na světě!

Vstáváme dnes až později, máme tedy dost času na rozhodnutí: lenivý den na lehátku u vody či se vnořit do klokotu šarmantní vietnamské kultury?

Fakultativní výlet: MRAMOROVÁ HORA a HOI AN
Po lenivě pozdní snídani vyrážíme na scénickou Mramorovou horu, posvátný krasový vrchol s chrámečky, pagodami a úchvatnými jeskyněmi. Zde sedával kdysi císař Minh Mang a zamyšleně hleděl do kraje, zde odříkávali buddhističtí mniši své mantry a zde se v jeskyních skrývali zocelení bojovníci Vietcongu. Bizarní skály, jasná zeleň rýžovišť a červené střechy dávají krajině nevšední kouzlo. Až k nám se nese tlukot kladiv kameníků, kteří pod kopci obrábějí bloky zářivě bílého mramoru. Odvezeme si mramorového lva nebo kamennou lucernu? Vracíme se do malebného koloniálního Hoi Anu, pěšky si projdeme staré město: žlutá omšelá omítka, dřevěné okenice, boutiqové obchůdky, ladné siluety áo dài. Prohlížíme si tradiční celodřevěný obchodní dům Quán Tháng, komunitní chrám čínských obchodníků z Fu-ťienu s divokou dračí výzdobou a zastřešený japonský most. Zajdeme ještě na exotické tržiště a máme nyní na výběr: posedět v jedné ze stylových hospůdek či vstoupit do některého z obchůdků s lákavou nabídkou. Honem dokoupit poslední suvenýry a dárky, zpět do hotelu a už se těšíme na závěrečnou galavečeři.

Po vietnamské snídani nás čeká poslední cesta na letiště a let domů s mezipřistáním v exotické Střední Asii, tam se ale vypravíme zase někdy příště! Zase v pohodlí letadla, už jsme si na to přece zvykli, a ne jako kdysi veliký Alexandr Makedonský pochodem v rotě!
Ohlížíme se zpět k východu, odkud jsme přiletěli, cíl je však před námi, na západě.
Máme stále stejný směr, stále kupředu, a přesto se vracíme, zpátky do výchozího bodu. Domů!
Ano, přesvědčili jsme se, že je naše planeta opravdu kulaťoučce kulatá a že všechny cesty vedou nakonec tam, kde začaly. Není nakonec naše životní cesta podobná?

ORIENTAČNÍ DÉLKY JEDNOTLIVÝCH LETŮ

Praha – Azory  5 hod. 15 min.
Azory – Punta Cana – Montego Bay  9 hod. 25 min.
Montego Bay – Panama City  2 hod. 05 min.
Panama City – Rio de Janeiro  7 hod. 10 min.
Rio de Janeiro – Mendoza  4 hod. 25 min.
Mendoza – Santiago de Chile  0 hod. 40 min.
Santiago de Chile – Velikonoční ostrov  5 hod. 50 min.
Velikonoční ostrov – Papeete  6 hod. 25 min.
Papeete – Nouméa  6 hod. 40 min.
Nouméa – Ayers Rock  5 hod. 40 min.
Ayers Rock – Yogyakarta  4 hod. 45 min.
Yogyakarta – Da Nang  4 hod. 10 min.
Da Nang – Dušanbe  7 hod. 05 min.
Dušanbe – Praha  6 hod. 40 min.